Jdi na obsah Jdi na menu
 


37 Frischwinkl ve starých průvodcích

Dr. Jan Mayer – kulturní dějepis – Vídeň 1791:

Celou hodinu za Nýrskem leží vesnice „Freyhius“,co území Hamerské rychty začíná. Nýrský kraj a lid má mnohé z bavorského a tyrolského vkusu. Každý výkon zemědělského tohoto lidu ukazuje sílu, každé slovo pocit samostatnosti a dobré výmluvnosti. Zámožnost a nepoddajná přirozená nátura charakterizuje jejich výmluvnost a obchody. Jejich dialektická mluva s nefalšovaným pocitem srdečnosti , zní řečí pracovitého lidu, zpěvem pastýřů,a zvoněním zvonků dobytčích stád. V náručí vysokých těchto hor dávají žitná pole stébla slámy až deset střevíců dlouhá 50-80 zrn mající…“

Průvodce po Šumavě“ – dle knihy Pascherovy napsal T. Cimrhanzl, profesor v Plzni(1878):

Za Eisenstrassem súžuje se údolí Úhlavky v úžlabinu, po jejíž východní straně v úžasné výši nad hučivým potokem vedena jest dráha ,odkuž arci krásný máme pohled dolu do úžlabiny a na mlýn na potoce ležící, na strmé stráně, vysoko nad námi témě své povznášející Jezerní Stěnu u Černého jezera a nad touristům známou myslivnou pod jezerem, kolem níž běží

aa.jpg

                         (www.kohoutikriz.cz)

silnice do Eisensteina. Za úžlabinou touto spatřujeme kotlinu Frischvinkl zvanou, kterouž tvoří svahy hor Brückel(Můstek) a Panzer, pak sedlo Ostrohorské a Ostrá hora (Spitzberg -Špičák), které pak ji uzavírají, že se maně ptáme: Jak se odtud dostaneme? Parostroj však nalezne si cestu a táhne vlak do dlouhého tunelu středem vrchu prokopaného…“

 

Průvodčí do hvozdu královského“ – vydáno péčí a nákladem „Šumavské jednoty pohorské“ ve Klatovech (1884):

Ze stanice eisenštráské vyjíždějíce, držíme se stále pravého břehu Úhlavy. Po krátké jízdě nevysokým lesem přicházíme do Svěžího Dolu (Frischwinkl), v němž Úhlava má své vrchovisko. Po pravé ruce nenáhle prohlubuje se utěšená kotlina, porostlá bujnou zelení, se všech stran stékají po ní malí potůčkové z nichž ve středu vzniká Úhlava. Naproti nám mohutné jádro Jezerní Stěny a Špičáka, všudy ticho, velebno. Jenom několik roztroušených chatek věstí život. Z těch dob, kdy budována byla pohorská dráha, zbylo několik pobořených a nyní opuštěných chaloupek. Mezi jízdou lze patrně sledovati stoupání, v těchto místech největší. Konečně blížíme se příčnému hřbetu, shlédneme vpravo očazený portál, a pronikavý hvizd oznamuje nám, že vjíždíme průkopu špicberského….“

 

Šumava – stručný popis značených cest s návrhy tur šumavských“ - péčí Klubu Československých turistů v Praze 1922:

Poboční trať (turistická cesta) Nýrsko Frischer Keller.

Žlutě značená jde z Nýrska podél Úhlavy (Angel)na Freihöls 3-5kmpodél řady králováckých dvorců a samot 3kmku mlýnu a hospodě, kde křižuje zelená cesta ze Zelené Lhoty na Zadní Chalupy. Ke kostelu v Hamrech 1,5km načež po dalších 2km překročí Úhlavu u Osserhammer, křižuje zde modrou cestu Ostrý-stanice Hamry a běží podél Úhlavy ku vzniku její v mohutném oblouku horském Frischwinkel 6km.“

 

Josef Kafka – „Šumava a Pošumaví“ – ilustrovaný průvodce po Čechách (1924):

Železniční trať z Hamrů opět značně stoupá obloukem po svahu sestupuje do úvalu Úhlavy, jejž sleduje vzhůru k pramenům takže údolí se stále změlčuje, vpravo pohled na masív Ostrého se špičákem a Jezerní Horu, za dolinou alpinská scenérie s četnými samotami(Kreunzwinkel),vlevo hřbet Můstku a Pancíře a vjíždíme do žlabu Frischwinkel, v němž prameníí Úhlava, míjíme dvorce (frischův, Stornův) a vjíždíme do tunelu mezi Špičákem a Pancířem 1748m dlouhého, jenž prostupuje horský masív 166m pod jeho temenem…“

ra.jpg