Jdi na obsah Jdi na menu
 


34 Geologické zajímavosti

Stavba tunelu provrtala kopec Špičák (resp.spíše sedlo) tak blízký našemu údolí. Stavitel Karl Pascher měl tudíž v té době možnost si prohlédnout a osahat každý kámen a prozkoumat každou geologickou vrstvu nejen v jeho profilu (až 200m pod povrchem), ale i v profilech odstřelovaných soutěsek a zářezů. Dnes už to nejde, na ta místa se nesmí, mnohé je zazděné, čí zasypané a kameny jsou na povrchu zvětralé…

 ga.jpg

Geologický profil vrstev kolem tunelu od Paschera (z přílohy obsáhlé knihy Šumava, historie, příroda, lidé,...)

Nejsem odborník na geologii, ale stačil mi jen ten jeden semestr geologie, abych poznala jak zajímavá je tato věda a jak každá vrstvička, každý kámen dokonale, lépe než kniha, popisuje prastaré dějiny Země.

Šumava je tvořena horninami, které vznikly v prahorách a prvohorách (1000 mil. let - kdy kontinent Gondwana byl někde u Jižního pólu). V době před asi 380 miliony lety (devon, karbon) vlivem kontinentálních kolizí vznikly a byly přepracovány horniny (v hloubkách 15-80km pod zemí), které teď tvoří Český masiv a které byly v třetihorách vyzdviženy do tvaru pohoří v souvislosti s Alpinským vrásněním. Tímto dlouhodobým procesem byly staré horniny a jejich vrstvy různě převráceny, zvlněny, pomačkány a během čtvrtohor ještě k tomu klimatické procesy vytvořily obrovské nánosy usazenin a zvětralých hornin.

 

gb.jpg

     "Ďáblova skála"  útvar z tvrdé horniny v lese nad tunelem

  Okolí Brčálníku a celá oblast Královského hvozdu od Špičáku až k Nýrsku (resp. sv. Kateřině) je jediným místem na Šumavě, které je tvořeno hlavně „stříbrnými kameny“ - svory. Jsou to přetavené, zdeformované jílovité a písčité staré mořské usazeniny. Jejich stříbřitý lesk je způsoben vysokým obsahem slíd – tmavého muskovitu a světlého biotitu. Jsou z  něho je vytvořeny vrcholy Ostrého, Špičáku a oba hřebeny (pohraniční hřeben od Jezerní hory směrem k Ostrému, i druhý hřeben od Pancíře k Prenetu). Pro stavitele trati byly stříbrné svory neobvyklým a překvapivým úkazem.

 

gc.jpg

Výskyt svorů na Šumavě - Průvodce geologií Šumavy, kol.autorů 

Další horninou je Kvarcit – přeměněný pískovec s až 90% křemene - mohutná skála bílého jemnozrnného kvarcitu, se nachází v řečišti Bílého potoka v místě vodopádu Bílá strž. Kvarcit je daleko odolnější vůči zvětrávacím procesům než okolní svory.

Vyskytujé se tu i zajímavé minerály např.:

Grafit – černá přírodní modifikace uhlíku. Vznikl přeměnou organických mořských sedimentů a vyskytuje se v blízkosti krystalických vápenců – rovněž mořských sedimentů. Vrstvu grafitu a vápenců našel Pascher při stavbě tunelu. Vápenec prý se také těžil pod Svarohem pro potřeby sklářství.

AL2SiO5 – unikátní je výskyt tohoto minerálu ve třech variantách na jednom místě právě v Královském Hvozdu. Na Pancíři modrý Kyanit, na Ostrém růžový Andalusit a nejčastěji se vyskytující všude kolem Sillimanit. Tyto minerálypodobné složením se liší tím, při jakých teplotách a tlacích vznikly. V Barmě a jiných vzdálených zemích se nachází jako drahokamy, zde jako krásné krystaly v křemeni. Modrý kyanit na Pancíři je snad jedinou známou lokalitou výskytu tohoto minerálu u nás a dochází k jeho velkému drancování, protože místo naleziště bylo podrobně popsáno v nějakém německém časopise.

 

httpwww.mineralienatlas.de.jpeg

Kyanit z Pancíře (www.mineralienatlas.de)

 Zlato – vyskytuje se v malém množství na celé Šumavě, rovněž zde se nacházelo v malinkém množství kdesi pod Svarohem a využívalo se pro barvení skla. Zlato se váže na křemenné žíly a cínově šedý arzenopyrit. Druhotně se nachází v sedimentech (Otava). Právě hledání zlata ve středověku znamenalo na Šumavě první organizovaný geologický průzkum, který sice nenašel příliš drahých kovů, ale zato mnoho surovin pro výrobu skla a železa.

 

V blízkosti Brčálníku je několik významných geologických lokalit:

Kromě jmenovaného Pancíře a Bílé strže, jsou to Černé a Čertovo jezero.

(°°°°°Příloha č.55: Černé a Čertovo jezero°°°°°).

http://www.frischwinkl.estranky.cz/clanky/55-cerne-a-certovo-jezero/

Mimo jiné je prý asi padesát metrů od hráze Černého jezera někde u silnice ke Špičáckému sedlu velmi hluboký starý hydrogeologický vrt dělaný kdysi v souvislosti s stavbou elektrárny.

  Nad jezery je další geologickou zajímavostí kamenná moře, která díky velkému převýšení a prudkým svahům pokrývají svahy Jezerní hory. Jsou tvořeny kvarcity a pararulami a někde už jsou zarostlé. Ca 100 metrů k jihu je dochovaný historický hraniční kámen s letopočtem 1765. Je zajímavé, že v ose kamenného moře se prý nachází pracně vyzděná stará cesta, zvaná Horní Dámská. 

Všechna tato místa popisuje velmi podrobně také Karl Pascher už v druhé polovině 19. Století, protože měl unikátní možnost vidět čerstvě odstřelené odkryté nezvětralé vrstvy hornin po celé délce budované trati:

v údolí Úhlavy stále svor nalézá se nejčastěji v pobočném údolí zelenolhoteckého potoka a poblíž silnice jdoucí z Eisenstrassu do Eisensteina v tak řečeném Frischwinklu…..Lasturnaté šedé balvany roztroušené po stráních způsobovaly zvláště překvapující dojem….Na několika místech v lomech byl objeven porfyr žulový např. lom na štěrk u Frischmühlu, rovněž četné žíly křemenné.

Tunel Špičácký Pascher nazývá postaru Ostrohorský a Ostrý je postaru nazýván Jezerní hora. Na Ostrém a v tunelu našel : „...lesklou rudu železnou a četná hnízda křemenná, ve svoru uložená v sobě kyz magnetový a granáty chovají…“

A dále píše:

Poblíž Eisensteina na Panzeru…dávno zapomenuté naleziště kyanitu bylo znovu nalezeno. V tunelu Eisensteinském nalézá se mezi vrstvami břidličnými uložena vrstva osinku jinorázového, velmi krásně bílého, v němž vedle jiných nerostů jsou vtroušeny titanit, rhodonit, a apatit…“

...............................................................................................................................................

Neméně zajímavý a také trochu kontroverzní pohled na Šumavu a naše české hraniční pohoří má jihočeský geolog RNDr. Petr Rajlich, na jehož výstavě jsem byla v létě v Železné Rudě a jmenovala se „Český kráter“.

 

ge.jpg

Už staří kartografové si všímali typického tvaru Čech (z Rajlichovy knihy)

Autor předpokládá, že Čechy ohraničené prakticky ze všech stran pohořími jsou vlastně kráterem, který vytvořil kdysi dávno pád vesmírného tělesa. Tvar pohoří kolem Čech je tak nápadný, že už Galileo ho srovnával s krátery na Měsíci.

Bohužel se tato teorie nedá s jistotou prokázat, protože chybí hloubkové geologické vrty v místech kde by to právě bylo potřeba, a je nutno se spoléhat na průmyslové vrty, které někdo někde jinde dělal (a zaplatil) z jiných důvodů.

Zkusím to přetlumočit „lidským“, leč méně vědeckým, jazykem:

Podle této teorie přiletěla někdy před 2 miliardami let planetka o velikosti 10-15km a ze severozápadu pod úhlem asi 45° práskla někam pod dnešní Benešov (v té době na Zemi nebyla zvířata jen jednobuněčné organismy produkující kyslík). Výbuch, oheň a tlakové vlny rozsekaly na padrť a přeskupily každou skálu a kámen v okruhu cca 120km. Rychlostí až 80 km/s udeřila planetka do povrchu zemského a vyvolala první nadzvukovou šokovou vlnu.

Tlakem se vyhloubila několikakilometrová díra uvnitř které asteroid vybuchl. Roztavilo se vše, co bylo v dosahu a tímto výbuchem vznikla druhá šoková nadzvuková vlna (rychlejší a s menší energií).

Vznikla asi 40 km hluboká přechodná dutina, jejíž natavené a rozmašírované stěny se udržely ve svislé poloze jen pár sekund a zhroutily se do středu, kde se masy srazily a vymrštily hmotu vzhůru a po jejím pádu zpět vznikla třetí tlaková vlna. Po obvodu, přibližně v místech českých obvodových pohoří, vznikly až pět kilometrů vysoké zlomové kráterové stěny a několik menších kruhů uprostřed kráteru (dodnes trochu patrných, při pohledu na mapu kolem středu Čech). Během minuty bylo hotovo a opravdu nikde nezůstal kámen na kameni.

 

gf.jpg

Kde je díra, tam okamžitě teče z okolí voda. Ještě do žhavé rozsekané budoucí české kotliny plné dutin a mnohakilometrových propastí natekla kvanta vody, takže se to místo stalo vroucím kotlem, kde se z velkých hloubek zpět vzhůru valila horká voda plná minerálů a úlomků hornin, aby se na povrchu ochladila a klesala zpět dolu do i těch nejmenších a nejhlubších dutin. Unášenými minerály se dutiny zaplňovaly. Touto hydrotermální činností působením tlaků a vysokých teplot se dutiny vyplňovaly a stmelovaly, až vznikl kompaktní velmi pevný celek - čočka odolávající všem pozdějším tektonickým pochodům. Podobně jako ztvrdlá jizva na kůži po zranění.

 

gg.jpg

   I když později eroze a další faktory srovnaly původní okraje kráteru, tak mnohem později tlaky v době alpského vrásnění vyvolaly kolem tohoto tuhého kotouče vyzdvižení obvodových pohoří, které vlastně kopírují původní okraje starého kráteru. Tuhá deska obrazně řečeno „plave“ jako loďka v měkčích částech evropské pevniny, zlomy a zemětřesení na jejích okrajích (pod Krušnými horami a Beskydami) způsobuje její kolísání.      Důkazem této dávné události je prý také poznatek, že pod Čechami je větší mocnost zemské kůry než jinde, jakoby tam byla vyhloubena obrovská díra a znovu zaplněna. Rovněž šokové křemeny s mikroskopickými lomovými mnohasměrnými ploškami a různé „spečené“ kameny by mohly být důkazem této teorie.

Také náš modrý Kyanit z Pancíře je minerálem, který patrně vznikl v těchto příznivých podmínkách těsně po vzniku kráteru…